Chuť zakázaného ovoce 3. část

24. května 2013 v 22:09 | Dess |  Autor Dess
Jakmile segra vletěla do haly pokračovalo druhé kolo velkého vítání.
,,Čím si to barvíš?"chytla Mira za pramen vlasů, když se k ní ohnul, aby ji objal.
,,Ničím, to ma tekého příroda urobila…nebo spíše rodičia."mrkl na ni.
,,Jááák?"zeptala se a já s Mirem jsme se začali smát.
,,No ja neviem.Máma? Ako si ma urobila???"otočil se na ni, podívala se jeho směrem a protočila očima, zrovna ukládala malou ospalou Mišku na gauči.
,,Tak si asi běžte vybalit a mi tady přichystáme večeři."kývla na mě a já nahodila znechucený výraz.
Miro vyfasoval pokoj hned naproti tomu mému.Máme dvoupatrovou vilku, kde obě patra mohou sloužit jako samostatné byty.Já a sestra žijeme nahoře a máma se svou novou známostí přebývá dole.Hned naproti nového točitého schodiště se nachází menší černá kuchyňka s jídelním stolem a čtyřmi židlemi, vedle je můj pokoj, naproti pokoj pro hosty-Mirův a vedle něj je pokoj toho malého fakana co se jmenuje Veronika a pěkně mi pije krev.Na konci chodby je koupelna se sprchovým koutem a vanou v jednom, police se tam prohýbají pod mými zkrášlujícími serepetičkami.
Vylezla jsem schody a vpadla do pokoje pro hosty, kde stál Miro jen v trenkách a v ruce držel tričko, usmál se a já s omluvou a oznámením že je večeře vycovala.
Celou doby, kdy jsme seděli dole u velkého jídelního stolu ze mě nespouštěl oči…znervózňovalo mě to, a znervózňoval mě hlavně taky můj mozek, který nedokázal vymazat jeho skoro nahou postavu z mé mysli.
*****
Po večeři jsem se nenápadně odklidila do svého pokoje, nechtělo se mi poslouchat ty tlachy o ničem.Vzala jsem si noťas a sedla si na postel…noví Simpsonovi to pro dnešní večer jistí.Asi v půlce prvního dílu mi vtrhlo do pokoje blonďaté tornádo, málem se přizabil když zakopl o práh dveří.
,,Kurva.." zaúpěl a začal poskakovat po jedné noze.Smála jsem se.
,,Som rád že som ťa pobavil..."zachmuřil se na mě ,,som ťa tiež chcel nachytať v spodnom prádle."dodal zklamaně.
,,Čo pozeráš?"naklonil se ke mně ,,Ooo Simpsny…fajně."sedl si vedle mě a přitáhl si noťas kousek k sobě.Dívala jsem se na něj se zvednutým obočím.
,,Som návšteva, môžem si robiť čo chcem."spokojeně mlask a usmál se.
Tím pro mne pro dnešní večer sledování seriálu bohužel skončilo, seděl tak těsně u mě, že jsem nebyla schopna se soustředit, vnímala jsem jen jeho vůni, jeho dech, teplo jeho kůže.
DOST!řvala jsem po sobě v duchu….to jako vážně toužím po vlastní bratranci?
,,No ... asi pôjdem k sebe, cesta bola dlhá a ja som celkom ospalý."věnoval mi dlouhý zamyšlený pohled a já se málem utopila v těch olivově zbarvených očích.
,,Co?"zeptala jsem se.
,,Ty si taká pekná."usmál se na mě a pak se zvedl.
,,Dobře sa vyspi."
,,Dobrou."odpověděla jsem zaraženě.
Silueta nahého muže se blížila temnou místností, osvětlovala ho jen záře pro mne neznámého původu, nebyla jsem schopna od něj odehnat pohled, abych se podívala.Byl to ON…ďábel v rouši anděla, ve tváři sebevědomý výraz, vlasy se mu líně kroutily přes ramena, štíhlou postavu obepínaly svaly.Já ležela na nějaké matraci na zemi, na sobě jsem měla jen průhlednou košilku.Zastavil se přede mnou a klekl si na kolena, jeho prsty začaly bloudit po mém těle hladovém po jeho dotycích.Košilka za chvíli letěla někam do rohu a já předla pod náporem jeho rtů na mém krku, napínala jsem se a tiskla k jeho horkému tělu, cítila jsem, že po mne taky touží.Nahnul se k mému obličeji a přejel svými rty po těch mých.Zašeptal…
,,Vstávaj ropucha ..."
Cože???Trhnutím jsem se probrala k vědomí a zamžourala před sebe.Miro seděl na mé posteli a debilně se na mě usmíval.
,,Co sakra děláš?"
,,Nudím sa…nikto tu nie je."
,,Cože?Jdi do prdele…já chci spát!"
,,Je pol dvanástej."
,,No a co?Jsou prázdniny a navíc mám narozeniny." otočila jsem se k němu zády a přitáhla si peřinu ke krku.
,,No ale já sa nudím."
Bože slituj se nad jeho proradnou duší, která mě právě probrala ze spaní a hlavně ze snu, který bych chtěla prožít až do konce.Slituj se i nad tou mou, protože toho kreténa asi brzo zabiju!
,,No táááák."stáhl mi peřinu a já se tedy neochotně postavila a odšourala do koupelny.
Dole v kuchyni na mě už čekal na snídani/oběd salát z ovoce a k tomu sklenka vody.
,,To jsem tak tlustá?"zeptala jsem se rozmrzele Mira, který seděl naproti mně, když jsem vidličkou napichovala ovoce.
,,Vobec nie…vitamínky treba…"usmál se ,,ako to dnes oslávime?"
,,Žerou ropuchy ovoce?"
,,To bol iba vtip."věnoval mi pobavený úsměv

Věděla bych jak oslavit…tedy moje tělo by vědělo jak oslavit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Četl/a jsem ...

Líbí se mi 100% (8)
Nelíbí se mi 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama