Chuť zakázaného ovoce 17. část

18. července 2013 v 23:15 | Dess
Ani nevím jak dlouho jsem tam seděla.Venku už byla tma, když se ozval venkovní zvonek.Bzučákem jsem mu bezeslova otevřela bránu a nechala přivřené vchodové dveře.
Zavřela jsem se ve svém pokoji a rovnou převlékla do pyžama, jako poslední jsem slyšela, jak si nahoře v kuchyni dělal večeři.

S peřinou přetaženou přes hlavu jsem se snažila usnout.Unavené tělo a pláčem pálící oči se nevzdávali bez boje…meč však držela mysl.Stále mi připomínala jak dotčeně se mám cítit, protože zase jednou nebral v potaz moji existenci…bez váhání mě nechal samotnou a odešel si za jinou.Přemlouvala jsem sama sebe, že vlastně nežárlím, ale cítím se zhrzeně a podlomeně jen kvůli tomu, že se o mě nezajímá.

Takový guláš v hlavně pro někoho, s kým stejně nikdy nebudu a ani nebudu moct být.Pro někoho, komu je to stejně úplně, ale opravdu úplně jedno.

Po asi dvou hodinách marného snažení se usnou jsem si přitáhla na klín notebook, který byl jako skoro vždy na nočním stolku.Po zapnutí facebooku následovaly odpovědi na několik zpráv od mé asi jediné opravdové kamarádky-Anety.
Všude samé fotky zamilovanců, dělá se mi špatně…..po vzpomínce na můj minulý a rozchod jsem ze zvědavosti najela na profil svého bývalého, který mě toho hodně naučil i tím, že mě ze dne na den opustil.
Chjoo….pořád stejný fešák, pořád "zadaný".
"Ahoj J " bliklo mi okýnko chatu…Miro.
To víš, na tebe mám teď tak nervy…vypínám chat a po hodině konečně usínám.

Nicméně o spánku se moc hovořit nedá…

Bloudím sny, které mají černo-bílou barvu, jsem někde u lesa ve kterém vyje vlk.Snažím se utíkat, ale mé nohy jsou po kolena zabořeny v blátě.Nořím se stále hlouběji a jímá se mě panika.Prudce sebou škubu ve snaze se osvobodit a vlk vyje čím dál blíže.
Až po pás uvázlá v bahně ho vidím stát na okraji lesa.Oči mu žlutě svítí do šedo-černé temnoty.Není to vlk, je to blonďák…cení zuby a krčí se k útoku.

Vytrhují mě ze snu tři krásná slovíčka.

"Kurva!Kurva!Kurva!"

Prudce si sedám a vidím jak Miro poskakuje po jedné noze v šeru mého pokoje.
"Zasratá skříň!"

Vydýchávám sen celá propocená a snažím se zmobilizovat mozek, který mi stále šeptá v hlavě-"Běž, utíkej!"
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | 9. srpna 2013 v 20:53 | Reagovat

Kdy bude další?? :ooo

2 Dies Dies | 17. srpna 2013 v 20:32 | Reagovat

Ahoj holky proč už nepíšete?? :po :((

3 cernypegas cernypegas | 16. září 2013 v 23:21 | Reagovat

Přes léto se nepíše dobře, není čas ;D ale teď by se mělo zase psát začít. Venku kosa a bláto :) Do října určo nějaký díl přibude

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama